Varhany a soprán

Proč je tento koncert uváděn jako Svatoanenský? Protože mu bude předcházet mše svatá ke cti svaté Anny, patronky našeho města. Mše se bude konat v sobotu 25. července v 10 hodin v kostele svaté Anny. Celebrantem bude P. Josef Matras, farář z Bystrého u Poličky.
Jste srdečně zváni.

PROGRAM KONCERTU

Johann Sebastian Bach (1685 – 1750)
Jesus bleibet meine Freude, BWV 147

Johann Sebastian Bach
Fantasia super: Komm, Heiliger Geist, Herre Gott, BWV 651

Charles Gounod (1818 – 1893)
Repentir (O, divine Redeemer!)

Gustav Adolf Merkel (1827 – 1885)
Sonáta č. 6 e moll „Aus tiefer Not schrei‘ ich zu dir“ op. 173
I. Grave – Moderato. „Aus tiefer Noth schrei‘ ich zu dir.“,
II. Adagio molto,
III. Introduction. Allegro risoluto – Poco moderato

Johann Sebastian Bach / Charles Gounod
Ave Maria

Wolfgang Amadeus Mozart (1756 – 1791)
Ouverture C dur, KV 399

Wolfgang Amadeus Mozart
Exsultate, jubilate, KV 165
Tu virginum corona (Andante) a Alleluja (Molto allegro)

Ivana Michalovičová pochází z Prahy. Po gymnáziu absolvovala Pražskou konzervatoř, poté byla přijata na hudební fakultu pražské AMU, kde studovala pod vedením prof. Jaroslava Tůmy. V rámci studií absolvovala roční studijní pobyt ve francouzském Štrasburku (varhany u Aude Heurtematte. V současnosti je posluchačkou doktorského studia na HAMU. Zúčastnila se řady interpretačních kurzů vedených významnými varhaníky (L. van Doeselaar, L. Ghielmi, O. Latry, J. Essl, M. Schmeding, H. Vogel). Pravidelně vystupuje na koncertech u nás i v zahraničí, spolupracuje se sólisty a různými hudebními, zejména pěveckými tělesy (od roku 2006 spolupracuje se smíšeným sborem Gaudium Pragense). Je také členkou vokálně instrumentálního souboru Vox Clavium, složeného ze zpívajících hráčů na klávesové nástroje, který se zabývá interpretací středověké a renesanční hudby. Je jednou z varhanic francouzské farnosti v Praze. Pedagogicky působí v Praze.

Hudbě se věnuje od dětství. Začala studovat hru na housle u prof. Miroslava Sekáče a sólový zpěv u prof. Zdeny Trojanové. Její vztah k hudbě se dále utvářel a prohluboval na pražském Gymnáziu Jana Nerudy s hudebním zaměřením, kde studovala pod vedením prof. Magdy Bělohlávkové a housle u prof. Jiřího Nováka. Postupem času se zaměřila především na sólový zpěv. Vystudovala Pedagogickou fakultu UK a Pražskou konzervatoř ve třídě prof. Jarmily Krásové. Své pěvecké obzory si neustále rozšiřovala soukromou výukou a na mistrovských kurzech u osobností jako Brigitte Lindner, Josef Protschka, Astrea Amaduzzi, Antonio Carrangelo, Jarmila Chaloupková a Simona Procházková.
Jelikož ráda věci sama tvoří, prošla také kurzy hudebního managementu u Davida Marečka.
Důležitým milníkem v jejím hudebním vývoji byla umělecká spolupráce s klavíristkou Veronikou Ptáčkovou. Společně se věnovaly písňové tvorbě se zaměřením na dílo Bohuslava Martinů. V oblasti komorní interpretace dnes rozvíjí spolupráci také s varhanicemi Evou Bublovou a Ivanou Michalovičovou, klavíristou Ahmadem Hedarem a souborem Musica Festiva. S dirigentem a skladatelem Janem Zástěrou spolupracovala na nahrávkách několika CD, včetně oratorií Korunovace českých králů a České nebe.
Její současný umělecký život formuje především spolupráce s vocal coachem Ahmadem Hedarem a barytonistou Vladimírem Chmelem, v jehož pěvecké třídě se dále zdokonaluje. Jako sólistka se stala součástí jeho projektu Opera lidem, kde vystupuje v rolích Mařenky (Prodaná nevěsta), První žínka a Kuchtík (Rusalka), Chocholka a menší zvířecí postavy (Příhody lišky Bystroušky). Významným úspěchem byl rok 2022, kdy debutovala v Jihočeském divadle v roli Královny noci, za kterou získala cenu Jihočeské Thálie. V nadcházejících letech ji čeká nová umělecká spolupráce s Krušnohorským divadlem v Teplicích. Na koncertních pódiích vystupuje po boku předních těles, jako je Hudba Hradní stráže a Policie ČR pod vedením Jana Zástěry, Západočeský symfonický orchestr či Komorní orchestr Dvořákova kraje pod vedením Jana Sedláčka.
Velkou inspirací a kotvou v jejím životě je rodina; je hrdou maminkou dvou dětí, což ovlivňuje i její pohled na pedagogickou činnost, které se věnuje se stejnou intenzitou jako koncertnímu pódiu. Své studenty vede na ZUŠ Olešská Praha 10 a na Gymnáziu a Hudební škole hl. m. Prahy.
Bronislava Smržová je zakladatelkou a uměleckou ředitelkou letních pěveckých kurzů Zpívající Kouřim, které založila v roce 2009 spolu s klavíristkou Veronikou Ptáčkovou a dnes v rámci kurzů pedagogicky spolupracuje s Ahmadem Hedarem a dalšími vynikajícími muzikanty a pedagogy. Absolventi těchto kurzů jsou nyní aktivními umělci a vracejí se na kurzy jako lektoři a pedagogové. Cílem kurzů je vytvořit mladým talentům inspirativní a bezpečné prostředí pro jejich pěvecký rozvoj. „Vše, co dělám – od koncertní činnosti, interpretace operních rolí, předávání zkušeností mladým zpěvákům až po mateřství – se prolíná a vzájemně obohacuje: Zpěv je pro mě tou nejkrásnější cestou k vědomému životu.“

Slovo k programu

Svatá Anna, matka Panny Marie a babička Ježíše Krista, je v křesťanské tradici symbolem naděje, trpělivosti a hluboké víry. Dnešní hudební program je sestaven jako její duchovní cesta – zrcadlí vnitřní zrání, pokání, požehnání a čistou radost z narození spasitele Ježíše Krista. Pěvecká čísla jsou prokládána varhanními skladbami, které nám dopřejí čas k rozjímání a nechají v nás doznít silné emoce Annina osobního příběhu.

Koncert otevíráme jedním z nejznámějších děl Johanna Sebastiana Bacha, chorálem Jesus bleibet meine Freude „Ježíš zůstává mou radostí, útěchou a mízou mého srdce…“. Tento chorál je oslavou pevné, neotřesitelné víry v Boha. V kontextu příběhu svaté Anny symbolizuje počátek její cesty – hlubokou oddanost, o kterou opírala celý svůj život i dlouhé roky čekání na vytoužené dítě. Hudba vyjadřuje klid a jistotu, že ten, kdo důvěřuje Bohu, kráčí správným směrem. Chorál je závěrečnou částí duchovní kantáty Herz und Mund und Tat und Leben (BWV 147), napsané v roce 1723 pro svátek navštívení Panny Marie.

Fantasii na svatodušní chorál Komm, heiliger Geist, Herre Gott (Přijď, Duchu svatý, Pane Bože), jenž je úpěnlivou modlitbou o seslání milosti a ducha lásky, dal J. S. Bach konečnou podobu v závěrečném období svého života, spjatém s jeho působením v Lipsku. Cantus firmus, čili chorální melodie je umístěn v pedálu a tvoří majestátní oporu předivu manuálových hlasů.

Životní cesta bývá málokdy přímočará a bez těžkostí. Skladba Repentir (Pokání), v anglosaském světě známá pod názvem O Divine Redeemer (Ó božský Vykupiteli) Charlese Gounoda přináší do programu moment hluboké lidské zranitelnosti. Je to kajícná modlitba, prosba o smilování a odpuštění. Hudbu i text této skladby napsal Gounod v dubnu roku 1893, několik měsíců před svou smrtí, a skladba je vlastně jeho osobní zpovědí a hudební závětí. V příběhu svaté Anny tento moment připomíná lidskou slabost, chvíle pochybností a tichou, naléhavou modlitbu v momentech, kdy se zdá, že naděje pohasíná…: „Ach, neodmítej mou hříšnou duši; slyš mé volání a viz mé pokání. Přijď mi na pomoc, Pane, a smiluj se nad mou úzkostí…“

Sonáta e moll německého romantického skladatele Gustava Adolfa Merkela patří k vrcholným dílům svého autora. Merkel pracuje ve skladbě se dvěma významnými luterskými chorály – Aus tiefer Noth schrei’ ich zu dir (Z hlubokosti volám k Tobě), který je těžištěm první věty sonáty, a Wie schön leuchtet der Morgenstern (Jak krásně svítí jitřenka), jenž poprvé zazní již v úvodní větě sonáty, ale především jím vrcholí věta závěrečná. Svým námětem, obsahem i zpracováním koresponduje s myšlenkou dnešního koncertu. Skladba tvoří myšlenkový i hudební oblouk – provází posluchače od temnoty ke světlu, od tísnivé nálady k radosti, naději a vykoupení.

Po bouři pokání přichází absolutní ztišení a smíření ve skladbě Ave Maria (Zdrávas Maria). Ačkoliv se tato modlitba netýká přímo dnešní oslavenkyně, ale její dcery Marie, zůstává jakoby „v rodině“. V tuto chvíli se vzájemně potkává nebe i země – dochází k přijetí modlitby a požehnání. Je to okamžik, kdy se Maria dozvídá, že se stane matkou, a s pokorou přijímá Boží milost. Gounodova melodie, geniálně přikomponovaná k Bachovu Preludiu C dur z roku 1722 z cyklu Dobře temperovaný klavír, je jednou z nejkrásnějších modliteb světa. Bach napsal své preludium o 137 let dříve, než Gounod přidal slavnou vokální linku. Gounod nezměnil v Bachově harmonii jedinou notu, pouze nad ní nechal promluvit lidský hlas. Tato skladba je fascinujícím dialogem dvou géniů napříč epochami baroka a ro mantismu.

Závěr koncertu patří zářivé hudbě Wolfganga Amadea Mozarta, která s konečnou platností rozhání veškeré stíny. Po slavnostní Ouvertuře C dur, která je transkripcí fragmentu jeho klavírní Suity C dur a v níž se mísí prvky typické pro francouzskou ouveruru (tečkovaný rytmus v úvodní části) a vliv severoněmecké barokní hudby (závěrečná fuga), následují dvě části Mozartova duchovního moteta Exultate, jubilate z roku 1773. Mozart jej zkomponoval teprve jako šestnáctiletý (premiéru mělo den před jeho sedmnáctými narozeninami v milánském kostele sv. Antonína) pro slavného italského operního pěvce (kastráta) Venanzia Rauzziniho, do jehož hlasu se v Miláně mladý Mozart doslova zamiloval. Půvabná árie Tu virginum corona (Ty jsi koruna panen) obrací naši pozornost přímo k samotnému zázraku a plodu Annina života – k její dceři, Panně Marii, budoucí matce Ježíše Krista. Koncert vrcholí slavným, virtuózním a jásavým Alleluja, které je symbolem čisté, nespoutané radosti z naplněného slibu, oslavou života a vítězstvím světla a boží lásky.

Svatá Anna nám ukázala, jaká je hodnota pokory a vytrvalosti a jak důležité je neztrácet naději. Dnešní koncert je oslavou zrození Ježíše Krista, ve kterém se všechna tato očekávání proměňují v čistou radost.

Děkujeme, že jste ji dnes prožívali spolu s námi.

program koncertu ke stažení